Co všechno dělá pro kojení ve své nemocnici primář Hynek Canibal?
MUDr. Hynek Canibal pracuje v Nemocnici s poliklinikou v Havířově (Česká republika), jeho odborností je dětské lékařství, neonatologie, dětská kardiologie. Vede dětské oddělení v Havířově. Promoval na LF UK v Hradci Králové v roce 2000.
Jaké změny v péči o matky a novorozence jste za poslední období ve vaší nemocnici v Havířově zavedli?
Po mém nástupu na pozici primáře dětského oddělení v Havířově jsme se spolu s mou vrchní sestrou rozhodli změnit dosud zaběhnuté zvyklosti, které na novorozeneckém oddělení panovaly. Cílem bylo co nejvíce podpořit kontakt kůže na kůži, minimalizovat separaci matky a dítěte. Začali jsme s kontaktem kůže na kůži po porodu (bondingem) pro všechny novorozence (nejen pro ty, kteří to měli v porodním přání) a to i po císařském řezu. Díky posunutí koupání až za 24 hodin po porodu i zde bylo možno pokračovat v kontaktu kůže na kůži. Vážení dětí a další rutinní ošetřování po porodu tak typické pro naše porodnice jsme posunuli a i touto změnou se snažili maximalizovat kontakt kůže na kůži.
Zpočátku bylo přijímání těchto změn rozpačité a pro mnoho sestřiček už jen fakt neokoupaného dítěte za 2 hodiny po porodu bylo něco nepředstavitelného. Dnes musím říct, že vidí, že děti opravdu nejsou „špinavé“ a celý tento změněný management je pro ně velkým přínosem.
Co vás osobně motivuje k podpoře kojení?
Tak na tuto otázku by měla být odpověď jasná, každý pediatr a neonatolog obzvláště by měl býti maximálně motivován pro podporu kojení. Toto by mělo být zcela přirozené a tak nějak samozřejmé. Teoreticky všichni víme a učíme se o prospěšnosti mateřského mléka pro nutrici a vývoj dítěte. Už málo se píše o sociálně-psychologických aspektech spojených s kojením, které jsou však neméně důležité. O vlivu na mikrobiom a dalších věcech s tím spojených nemluvě. Současně však vidíme, že podpora kojení je spíše fiktivní, odborná a praktická pomoc s kojením se ženám nedostává v takové míře, jaké by si význam kojení pro matku a dítě zasloužilo. Problém nejsou jen porodnice, ale - a to především - následná pediatrická péče u pediatrických lékařů pro děti a dorost, kde si troufám říct, že odborná pomoc zcela chybí a je až zarážející s jakou lehkostí je nabízená umělá výživa.
Jaké máte další cíle v oblasti podpory kojení na vašem oddělení?
Považuji za zcela zásadní nastavit model jednotného a uceleného systému podpory kojení na našem oddělení. Něco co se stane standardem ošetřovatelské péče, něco o čem už nebude diskutovat a budeme v tomto nastavení jednotní. Tak zajistíme, že každý jednotlivec bude podávat informace nejen stejně ale hlavně správně. Podpora kojení má dnes jasné a podložené důkazy a je opřena o vědecký základ. Je třeba zcela odstranit nevhodné stereotypy a rady, které jsou vysloveně škodlivé, ale bohužel tak často slýchané ženami v našich porodnicích.
Co byste chtěli, aby se ve všech porodnicích v pomoci s kojením změnilo?
Podpora kontaktu kůže na kůži po porodu (bonding) pro všechny ženy jako standard, následný nepřerušovaný kontakt kůže na kůži, vědecky podložená podpora kojení, proškolení personálu. Zlepšit kontakt kůže na kůži u matek po císařském řezu, kde je často pozdě zahájeno přisávání a hlavně je těmto dětem často nabízen dokrm umělým mlékem. Umožnit ženám sdílet lůžko s novorozenci při zabezpečení bezpečnosti technickou úpravou lůžek. Odbourat nevhodné věci jako dudlíky, lahve, kloboučky a neindikované podání umělé nouzové náhradní výživy.
Když jste se osobně začali o kojení zajímat, byly nějaké informace, které vás překvapily?
Vždycky jsem byl jako pediatr nakloněn dvěma zásadním věcem. Minimalizaci bolesti a zbytečného převyšetřovávání u dětí při respektu medicíny založené na důkazech. Kojení jsem nechával hodně na sestřičkách novorozeneckých odděleních. Mnohé byly opravdu velice šikovné, ale právě nejednotnost v radách a doporučeních nakonec byla důsledkem toho, že v často protichůdných informacích během měnících se směn sester se ženy ztratily a došlo spíše k jejich zmatení, nežli pomoci. Toto chci změnit a docílit zásadního zlepšení v počtu plně kojených dětí ve 3, ale hlavně 6 měsících věku. Výsledky kojení u nás jsou žalostné, tento fakt nelze bagatelizovat a je potřeba se pokusit o zlepšení.
Jako odezvu dostáváte od žen na sociálních sítích na vaše příspevky?
Tak tady musím říci, že jsem velmi mile překvapen jak pozitivní ohlas naše příspěvky a náš facebookový profil má. Moc si toho vážíme a díky této zpětné vazbě víme, že děláme dobrou věc a rozhodně v ní budeme i nadále pokračovat. Vím, že i přes celou řadu změn je před námi ještě nelehká cesta a je toho spousta, co bychom chtěli ještě zlepšit. Důležitá bude i spolupráce s porodníky, kde vidím rovněž potenciál pro zlepšení.
Když si ženy pro porod vyberou vaší nemocnici, na co se z hlediska péče mohou spolehnout?
Vše co jsem výše popsal, ale hlavně respekt, empatii a pochopení pro jednotlivé potřeby a přání. Přes veškerou podporu kojení je u nás zcela respektován i jiný názor, třeba nekojit. Vnímám potřebu zlepšení komunikace a hlavně srovnání postavení mezi zdravotníkem a pacientem (klientem) za velice důležité. Pokud budou tito jednat jako rovný s rovným, budou výsledky naší práce ještě lepší. Většina konfliktů, která vzniká ve zdravotnictví, pramení právě z toho nerovného postavení a zbytečné a podle mě neakceptovatelné nadřazenosti zdravotníků nad pacientem.
Proč jste si pro spolupráci v oblasti kojení vybrali právě MAMILU?
Protože jste systematičtí, srozumitelní, respektujete medicínu založenou na důkazech. Na Slovensku jste dokázali výrazně zlepšit počty plně kojených dětí, tedy je za vámi kus práce, která přináší dobré výsledky. Za to vám patří velký dík a pro nás bude ctí s vámi spolupracovat. Plánuji postupné proškolení veškerého personálu a zavedení výše uvedeného systému jednotnosti v metodice a přístupech k podpoře kojení.
Děkujeme za rozhovor!
